Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tulák po hvězdách

24. 12. 2012 7:07:07
Díváme se na noční nebe a hvězdy nad námi studeně září. Tisíce a tisíce vzdálených blikajících světélek, rozhozené jako krupice. Nejsou to však jen hvězdy, co můžeme vidět. Třeba Jitřenka neboli Večernice je ve skutečnosti planeta Venuše a spatřit můžeme třeba i její mužský protějšek Mars, po kterém se prohánějí vozítka Opportunity a Curiosity, jen jim zamávat...
Vánoční hvězda - pryšec nádherný neboli poinzécie.Vánoční hvězda - pryšec nádherný neboli poinzécie.hela.webgarden.cz

Ono je vůbec ošemetné mluvit o hvězdách! Možná máte jednu nad betlémem nebo na vrcholu vánočního stromečku? Ha, dostal jsem vás! Tato „hvězda“ vlastně symbolizuje kometu, což je takový kosmický sněhulák, prostě hrouda špinavého ledu, co čas od času rozzáří nebe svým chvostem a dole na Zemi způsobí rozruch: astronomové popularizují, veřejnost žasne a sekty páchají hromadné sebevraždy. Na druhou stranu je záhadou „hvězda na vrbě“, o které se skupinou Olympic zpívali Pavel Šváb a Bohumír Starka: dodnes se vedou spory, co to vlastně je. Raději si kupte vánoční hvězdu (pryšec nádherný neboli poinzécii), o tu se spory nevedou.

Jako autor písničky je na internetu a ve zpěvnících obvykle uváděna kapela Olympic, je to však složitější. Olympic ve skutečnosti pouze hraje (a nejspíš stojí za hudebním aranžmá), nicméně autorem hudby je Karel Mareš a text složil Jiří Štaidl, zesnulý bratr Ladislava Štaidla (který je často nesprávně uváděn jako autor textu). Zpívají Pavel Šváb a Bohumír Starka (na internetu často nesprávně "Straka"). Vždy jsem myslel, že druhý hlas je ženský a podle reakcí lidí pod tímto klipem na youtube jsem nebyl sám.

Možná jste viděli nějakou hvězdu v bulváru nebo v televizi? Tam jich je plno: tančí, vaří, zpívají, obnažují se; zlé jazyky tvrdí, že některé by udělaly cokoli! Často rychle vyhasnou, ale rodí se další a další, vznikají a mnohdy i existují „z ničeho“, což je nepochybně jedna z největších termodynamických záhad vesmíru.

A viděli jste někdy padat hvězdu? Tak to také nebyla hvězda, ale meteor: kosmické smetí, které při průletu atmosférou shoří. Ohnivá stopa, která na chvilku prosvítí nebe, u citlivějších příslušníků lidského druhu podněcuje romantické představy a umělce inspiruje k psaní různých nemravností, jakou je např. píseň Padaly hvězdy od Karla Plíhala. Pověrčivé povahy si zas „honem něco přejí“, obvykle marně. Škoda, že to nefunguje – meteory k nám často přilétají v celých rojích (v prosinci to jsou např. Geminidy) a splněných požadavků by tak mohlo být habaděj.

Pokud meteor přežije průlet atmosférou a dopadne na matičku Zemi, přestává být meteorem a stává se meteoritem. Meteority jsou kamenné nebo železné – kamenných sem dopadá nejvíc, ale častěji nacházíme ty železné, protože jsou nápadnější a lépe se hledají. Zřejmě nejstarší známý nález železného meteoritu pochází z 15. století z hradu Loket na Ohří. Přes 100 kg těžký železný balvan zamotal hlavu nejednomu alchymistovi a zavdal příčinu pověsti, podle které byl do tohoto kusu kovu zaklet zlý purkrabí Botho z Eulenburgu, jenž býval postrachem svých poddaných.

Ale rozeznat kamenný meteorit od obyčejné pozemské horniny, to už chce fištróna! Jednou jsme jako děti na dvorku na pražských Vinohradech nalezly podezřelý kámen, který jsme pod vlivem populárního seriálu o létajícím Čestmírovi považovaly za meteorit. Nejinteligentnější člen té dětské party (a jistě není náhodou, že právě on se později dal na vědeckou dráhu) navrhl pokus, jak původ kamene prokázat. Hypotézou bylo, že meteorit přece musí „padat nějak jinak“. A tak byl kámen vyhazován do vzduchu společně s bezpečně pozemskými materiály, mezi kterými nechyběl ani kus cihly, přičemž jsme všichni bedlivě sledovali jejich dráhu letu. Pokud si vzpomínám, výsledky nebyly průkazné, a kámen se nedochoval, takže už nikdy nezjistíme, co to vlastně bylo.

Ale není důvod zoufat. V obchodech, na mineralogických burzách a na internetu se dají meteority koupit za rozumnou cenu, kamenné i železné. Z meteoritického železa se také dělají elegantní šperky – od náušnic a prstenů až po hodinky. Za pár korun tak máte hvězdy na dosah ruky.

(Původní text vyšel v Lidových novinách 22. prosince 2012 v příloze Orientace pod stejným názvem jako sloupek ze série Vědecká lekce. Všem čtenářům přeji krásné prožití Vánoc a úspěšný rok 2013: v prvé řadě hodně zdraví a v druhé řadě hodně hub.)

Autor: Jan Borovička | pondělí 24.12.2012 7:07 | karma článku: 16.39 | přečteno: 1814x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Co má písmeno "P" společného se spaním?

Dovolte, abych vás dnes upozornil na jednu jazykovou zajímavost. Zkusili jste si někdy zmapovat, kolik věcí související se spaním v českém jazyce začíná na písmeno "P"? Čím, že to bude?

19.8.2017 v 11:34 | Karma článku: 15.37 | Přečteno: 377 |

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 28.34 | Přečteno: 841 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 24.42 | Přečteno: 1040 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 261 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.65 | Přečteno: 401 |
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7041

Jsem biogeochemik a mykolog, pracuji v Ústavu jaderné fyziky a v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývám se environmentální biogeochemií kovů, rolí hub v geochemických cyklech prvků (geomykologie) a taxonomií a ekologií velkých hub. Jsem agnostik a antiklerikalista. Politická orientace: pravý střed. Mám rád přírodu, punkovou hudbu, víno, ženy a zpěv. Nemám rád kremlofilní báby, fundamentalisty a psychopaty všeho druhu, zejména náboženské a politické zprava i zleva.


Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.