Když je zima slaná

13. 02. 2012 9:09:09
Kolony aut krok, sun, krok, bo silničáři tak jak každý rok, jsou překvapeni velice, že sníh zasypal jim silnice... zpívá Jarek Nohavica. No ale když už silničáři vyjedou, to se teprve začnou dít věci!

Boj se sněhem se už dávno nevede jen radlicí a lopatou – zapojeny jsou i chemické prostředky, po jejichž aplikaci se zasněžené vozovky pokryjí protivnou stříkavou břečkou, kterou vás s rozkoší ohodí každé druhé auto, a po zaschnutí na oblečení pak kromě špíny zůstane i bílá mapa. No jasně, silnice a chodníky se solí...

Čistý led taje při teplotě 0°C, ale solným posypem dochází k jeho tání i při teplotách pod nulou, což je jednoduchý fyzikálně-chemický proces, který znáte ze školy, pokud jste zrovna nechyběli. Podívejte se na tento diagram, který znázorňuje zastoupení jednotlivých fází roztoku soli ve vodě v závislosti na teplotě a koncentraci roztoku.

157541.jpg

Jak vidíte, voda obsahující přibližně 23% kuchyňské soli (chloridu sodného, NaCl) je v tekutém stavu ještě při -21°C. K posypu se nejčastěji využívá právě chlorid sodný, i když jen v takovém množství, aby proces fungoval asi do -6°C. Účinnost by šlo pochopitelně zvyšovat, ovšem za cenu vyšších nákladů. Ale i tak na našich silnících přes zimu rozprášíme desítky tisíc tun soli; za běžnou zimní sezónu se na našich dálnicích použije asi kilogram na čtvereční metr!

Chemický boj proti mrazu vymyslela už dávno před námi sama příroda. Proč myslíte, že brambory, které necháte přemrznout, mají sladkou chuť? Hlízy na chlad reagují produkcí cukru, a snižují tak teplotu tuhnutí roztoku uvnitř buněk, čímž brání tvorbě ledových krystalů, které by potrhaly buněčné stěny. A skutečně, takový cukrový posyp by na silnici v principu fungoval stejně, jako ten solný – a náš cukrovarnický průmysl by jistě zajásal – jenže tahle sranda by nás vyšla draho, nemluvě o tom, jak by se na jaře k takovým sladce ulepeným silnicím slétaly vosy.

Alternativy k solení opravdu existují, např. chlorid vápenatý by fungoval i při podstatně nižších teplotách než obyčejná sůl, využít se dá i močovina aj. Plošné nasazení alternativních směsí však v praxi limituje vysoká pořizovací cena a některé dílčí nevýhody (chlorid vápenatý např. poškozuje betonové konstrukce, močovina eutrofizuje prostředí), a tak je jejich použití možné jen ve speciálních případech, např. na letištních plochách.

Bylo by naivní se domnívat, že sůl na silnicích neškodí. Motoristé vědí, že solný roztok je agresivním korozivem, který nedělá dobře podvozkům aut, a neblahý vliv má sůl i na naši obuv. Solení chodníků ve městech dokonce provokuje k demostracím a občanským protestům, protože sůl vadí psům, kterým rozežírá tlapky. Solení silnic ve volné krajině je citelnou zátěží pro životní prostředí – snižuje kvalitu podzemních vod a poškozuje lesní porosty u silnic – proto je v některých chráněných oblastech zakázáno. Nejvíce soli se do okolí vozovek dostává při jarním tání a např. u smrků, které jsou na sůl citlivé, pak dochází k zreznutí jehličí, které během léta opadá, a některé zasažené stromy dokonce odumírají.

No ale všechno zlé je něčemu dobré. Tak třeba slanomilná travina zblochanec oddálený se u nás dříve vyskytovala na přirozených slaniskách, v současnosti je však široce rozšířena na druhotných stanovištích podél cest, které se pravidelně solí.

Zblochanec oddálený (Puccinellia distans) na typickém stanovišti.

Puccinellia_distans1.jpg

A platí to i pro houby.

Agaricus-bernardii-Sb.jpg

Např. pečárka Bernardova (druh žampionu, Agaricus bernardii) byla pro vědu popsána z pobřeží západní Evropy v roce 1878, ale přes velký zájem o výzkum žampionů, který u nás vyvíjel např. mykolog Albert Pilát, u nás nebyla až do 80. let 20. století zaznamenána. No a dnes je to jeden z našich nejhojnějších žampionů, který roste jak v travnatých příkopech podél silnic, tak u chodníků v městských parcích. Je pozoruhodné, jak rychle dokázala tato houba zareagovat na změny půdního chemismu a nastěhovat se k nám. No ale možné je všechno – když to máte rádi slané...

Informační zdroje:

Borovička J. (2007): Poznámky ekologii pečárky Bernardovy – Agaricus bernardii Quél. Mykologický sborník 84 (1): 15-17.

Uhlířová H., Matucha M., Novotný R. (2007): Sůl nad zlato, ale ne v lesních porostech podél silnic. Vesmír 86 (4): 246-248.

Botanická fotogalerie

FYZMATIK píše

Martin Vavřínek: Používané posypové materiály a jejich vliv na životní prostředí

Původní nerozšířená verze článku vyšla jako sloupek (Vědecká lekce) v rubrice Orientace v Lidových novinách 4. února 2012.

Autor: Jan Borovička | pondělí 13.2.2012 9:09 | karma článku: 20.78 | přečteno: 2580x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 105 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.90 | Přečteno: 508 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 187 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 288 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7779

Jsem biogeochemik a mykolog, pracuji v Ústavu jaderné fyziky a v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývám se environmentální biogeochemií kovů, rolí hub v geochemických cyklech prvků (geomykologie) a taxonomií a ekologií velkých hub. Jsem agnostik a antiklerikalista. Politická orientace: pravý střed. Mám rád přírodu, punkovou hudbu, víno, ženy a zpěv. Nemám rád kremlofilní báby, fundamentalisty a psychopaty všeho druhu, zejména náboženské a politické zprava i zleva.


Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...