Neděle 24. října 2021, svátek má Nina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 24. října 2021 Nina

Houby na počátku června

10. 06. 2010 9:09:09
Máme napršíno, je teplo, a tak huráááá do lesa! Houby prorážejí listí, jehličí i mech a perou se o místo na slunci!

O víkendech brzo ráno do lesa nechodím (až na výjimky totiž odmítám brzo vstávat : ), a tak jsem v sobotu po otevřené lesní cestě pochodoval s košíkem a foťákem krátce po poledni. Bylo vedro, ale z lesa, kudy to šlo, tekly potůčky vody, což je pro houby nadějná perspektiva.

S čím se v této době můžeme v přírodě nebo třeba i ve městech setkat?

clypeatum.jpg

clypeatum_det.jpg

Tak především doznívají "jarní" houby, o kterých jsem na blogu už psal. Pochopitelně je jich celá řada, ale často se můžeme setkat se závojenkou podtrnkou - Entoloma clypeatum. Tato houba roste pod růžokvětými dřevinami v sadech, na mezích a v křovinách. Najdeme ji pod švestkami, hrušněmi, trnkami, hlohy aj., obvykle ve skupinách v trávě. Vazba na tyto dřeviny je u podtrnky typická, a dokonce se spekuluje o tom, že by na nich mohla parazitovat. Každopádně jde o jedlou houbu, která může zpestřit naši kuchyni, pokud ji ovšem dobře známe a dokážeme odlišit od jiných druhů. (Praha-Záběhlice)

coronaria.jpg

Tento fialový květ patří k dalším dozvukům jara. V teplých oblastech se objevuje již v dubnu, ve vyšších polohách však může růst až do července. Je to baňka velkokališná - Sarcosphaera coronaria. Tato houba tvoří kulovité plodnice s otvorem na vrcholu, které vyčnívají nad povrch půdy a v dospělosti rozpukávají do několika cípů (mohou přimínat květ tulipánu). Houba je velmi vzácná a roste na vápnitých půdách. V minulosti byla považována za jedlou a v oblastech hojného výskytu byla sbírána (např. ve Švýcarsku). Ukázalo se však, že v plodnicích akumuluje velké množství arzénu (až 7000 mg/kg v sušině), a nyní je tedy považována za jedovatou. Pro vzácnost je třeba ji na stanovištích chránit, je zařazena v červeném seznamu. (Posázaví)

foeniseci.jpg

Tato drobná čokoládově hnědá houbička je velmi hojná v trávních po deštích po celé léto, roste i ve městech. Jmenuje se kropenatec otavní - Panaeolina foenisecii. V Praze je naprosto běžná i v centru, např. na náměstí Míru nebo Karlově náměstí. Je nejedlá. (Posázaví)

micaceus.jpg

Na řadě míst ve městech i v lesích v tuto dobu nacházíme drobnější houbičky s vysokým a radiálně rýhovaným kloboukem - v tomto případě bíle poprášeným. Jde o hnojníky, na obrázku je hnojník třpytivý - Coprinus micaceus. Hnojníky se v dospělosti roztékají v inkoustovitou kaši (tomuto procesu se říká autolýza). Rostou často na bázi listnatých stromů nebo ze zbytků dřeva. K jídlu se dle mého názoru příliš nehodí. (Praha-Malá Chuchle)

Hygrocybe.jpg

Tato krasavice se jmenuje voskovka Konradova. Je to vzácná houba zařazená v červeném seznamu a poněkud překvapivě vyrostla v městském parku. Drobný šedivý kalíšek vlevo dole je plodnice jiné houby, chřapáče rýhonohého - Helvella costifera. Voskovky jsou krásné barevné houby a jsou ozdobou trávníků. Běžná je podobně vybarvená voskovka černající - ta však, na rozdíl od uvedeného druhu, intenzivně černá. Voskovky jsou nejedlé. (Praha-Klíčov)

vesca.jpg

Na počátku léta se objevují první holubinky, což jsou typicky letní houby. Jednou z nejběžnejších a zároveň nejchutnějších je holubinka mandlová - v této době ji najdeme zejména v listnatých lesích duby. Holubinky se rozhodně vyplatí naučit poznat a sbírat. Jedinou nevýhodou je to, že je mají v oblibě bedlobytky i slimáci - vědí, co je dobré : ) (Měňany)

cyanoxantha.jpg

Po boku holubinky mandlové často roste rovněž hojná a chutná holubinka namodralá - Russula cyanoxantha. Barevně je velice variabilní, dokonce existují i sytě zelené formy. Poznáme ji podle velmi tuhých, ohebných a jakoby mastných lupenů. U většiny holubinek jsou lupeny křehké a lámavé. (Praha-Velká Chuchle)

ionochlora.jpg

Holubinky jsou složitou skupinou a tvrdým oříškem i pro mykology. Toto není h. namodralá, ale holubinka fialovozelená - Russula ionochlora. Všimněte si, že povrch klobouku je jakoby ojíněný, na rozdíl od předchozího druhu. Záměna by však neznamenala žádnou katastrofu, protože i tato holubinka je jedlá. Všechny nečervené nepalčivé druhy holubinek jsou jedlé. (Mokrsko)

erythropus.jpg

Jednou z prvních hřibovitých hub je kovář - Boletus erythropus. Tato houba je zajímavá tím, že ji najdeme jak v teplých oblastech pod listnáči, tak i vysoko v horách pod jehličnany. Čím výše, tím je barva klobouku tmavší. Detail rourek je uveden v záhlaví tohoto blogu. Hřib kovář po otlačení či poranění na povrchu plodnice, stejně jako dužnina na řezu, intenzivně modrá. Je jedlý. (Vlkančice)

reticulatus.jpg

No a naprosto typickým hřibem pozdního jara a léta je hřib dubový - Boletus reticulatus. Je to jedna z mých nejoblíbenějších hub a plátky této houby v bramboračce jsou delikatesou. Bohužel bývá často červivý. V tomto deštivém období ho můžeme najít i na strmých výslunných stráních. Velmi často roste pod lipami podél cest. (Měňany)

Díky vydatným dešťům lze očekávat, že se houbám bude dařit, vše ale bude ovlivňovat počasí - velká vedra těchto dnů nejsou pro jejich růst nikterak příznivá. Dovoluji si upozornit na novou verzi internetových stránek České mykologické společnosti, kde se objevují aktuální informace.

Vážení čtenáři, omlouvám se, že v poslední době nepíši tak často jako dřív. Není to nedostatkem témat ani chuti psát, ale v posledních měsících jsem zavalen prací a domů přicházím tak unaven, že na psaní prostě nemám sílu. Přes mé pracovní nasazení však nehrozí, že by se to projevilo na výplatní pásce. Těším se na další setkání s Vámi na stránkách mého blogu - snad již brzy! Díky za přízeň! J.B.

Autor: Jan Borovička | čtvrtek 10.6.2010 9:09 | karma článku: 32.65 | přečteno: 11921x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Vítězslav Kremlík

Covid zvýšil roční úmrtnost... na míru dříve běžnou

V roce 2020 (v éře covidu) v USA zemřelo 828,7 osob na sto tisíc obyvatel. V roce 2000 to bylo 869 osob na sto tisíc obyvatel. A třeba v roce 1970 to bylo 1222,6 osob na sto tisíc obyvatel.

22.10.2021 v 9:46 | Karma článku: 22.85 | Přečteno: 639 | Diskuse

Dana Tenzler

Trojané a vesmírná mise LUCY - návštěva Trojanů u Jupiteru (1)

Nedávno odstartovala nová vesmírná mise NASA - LUCY. Navštíví mimo jiné trojanské satelity Jupiteru. Co jsou Trojané a má je také Země?

21.10.2021 v 8:00 | Karma článku: 17.00 | Přečteno: 226 | Diskuse

Jan Fikáček

Kterak bůh vymyslel 4 kravské žaludky

Dobře, tak to zřejmě nebyl bůh, ale matka příroda a ty čtyři žaludky, bachor, čepec, slez a knihu, příroda vyvinula evolucí. Pořád ale zůstává proboha jak to udělala. Měl bych nápad. :-)

20.10.2021 v 9:08 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 383 | Diskuse

Petr Novotňák

Teorie všeho? Proč ne!

Proč největší mozky světa nedokázaly vymyslet „teorii všeho“ nabízím vám v této úvaze své vysvětlení, naložte s tím jak je libo. Zamyslete se nad tím, nebo to rozcupujete na kvarky :-) Přeji příjemné čtení

20.10.2021 v 1:14 | Karma článku: 11.65 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Blbé vakcíny – a co když ne?

Milý Micíku, přestaň blbnout, vylez z šuplíku a poslouchej. Dnes ti prozradím něco ukrutně zajímavého o rezistenci a toleranci. A taky proč jsou "blbé" vakcíny možná lepší, než by byly ty dokonalé.

19.10.2021 v 11:25 | Karma článku: 43.24 | Přečteno: 14653 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7633

Jsem biogeochemik a mykolog, pracuji v Ústavu jaderné fyziky a v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývám se environmentální biogeochemií kovů, rolí hub v geochemických cyklech prvků (geomykologie) a taxonomií a ekologií velkých hub. Jsem agnostik a antiklerikalista. Politická orientace: pravý střed. Mám rád přírodu, punkovou hudbu, víno, ženy a zpěv. Nemám rád kremlofilní báby, fundamentalisty a psychopaty všeho druhu, zejména náboženské a politické zprava i zleva.


Najdete na iDNES.cz