Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kladivo na lysohlávky

7. 11. 2007 11:02:00
V posledních týdnech se médiích několikrát objevila zpráva o lysohlávkách. Nizozemská vláda se rozhodla zakázat jejich prodej v coffee shopech (LN, 13. října 2007). V Brně se zas několik studentů lysohlávkami „přiotrávilo“, což byla lahůdka (nejen) pro bulvární média. Informace o lysohlávkách, které veřejnosti podávají média, jsou obvykle diletantské a běžně je doprovázejí fotografie zcela jiných hub. Co je však horší – rozhodnutí nizozemské vlády je krokem špatným směrem. Psychoaktivní houby totiž rozhodně nepředstavují takové nebezpečí, jak se nám mnozí snaží nalhat.
Lysohlávka tajemná (Psilocybe arcana Borovička & Hlaváček) je jednou z našich psychoaktivních lysohlávek.Lysohlávka tajemná (Psilocybe arcana Borovička & Hlaváček) je jednou z našich psychoaktivních lysohlávek.Foto Jan Borovička (c).

Lysohlávky (Psilocybe) jsou houby rostoucí po celém světě. Z několika set známých druhů je mnoho desítek psychoaktivních (halucinogenních, psychotropních) a některé rostou i u nás. Podle některých spekulací mohly psychoaktivní drogy (např. houby) hrát významnou roli při rozvoji lidského intelektu (abstraktního myšlení aj.) v průběhu evoluce (McKenna 1999). Rituální užívání (kult) psychoaktivních hub bylo během posledních stovek či tisíc let rozšířeno na řadě místech na světě. Je velmi pravděpodobné, že psychoaktivní lysohlávky znaly i dávné národy na území Evropy, přímé důkazy však nemáme. Křesťanská civilizace, zejména katolická církev, totiž viděla v psychoaktivních drogách ďábla (konkurenci) a nemilosrdně vyvraždila všechny nositele přírodního poznání, což mělo za následek odtržení člověka od přírody a současný status qou. Kult lysohlávek se tak zachoval jen v Mexiku, kde se během staletí v ilegalitě transformoval ve velmi zajímavý hybrid s křesťanstvím.

Drogy jsou dnes obvykle vnímány jako „legální“ a „nelegální“. To je však naprostý nesmysl – podobně může přemýšlet pouze politik nebo primitiv (často v jedné osobě). Vědec dělí drogy především podle původu na syntetické a přírodní; poté je může rozdělit i třeba podle mechanismu působení, návykovosti, potenciální zdravotní rizikovosti aj. Syntetickou drogou je např. LSD nebo heroin, přírodními drogami jsou lysohlávky, kaktusy, ayahuasca, marihuana a další. V tomto příspěvku se zabývám pouze drogami přírodními.

V České republice je držení lysohlávek legální, trestné je však jejich předávání druhé osobě. Účinné látky (psilocybin a psilocin) jsou však na seznamu zakázaných látek, což např. velmi znesnadňuje některé přírodovědecké výzkumy. V některých zemích je povoleno lysohlávky prodávat, např. v Nizozemí. Proč tedy ten názorový obrat a touha prodej lysohlávek „zakázat“? Nizozemská vláda svůj postoj zdůvodnila tím, že „houbičky“ mají nepředvídatelný účinek, a také několika případy z poslední doby, kdy lidé „pod vlivem lysohlávek“ utrpěli zranění, někdy i smrtelná. Pro laika tedy může znít zdůvodnění celkem logicky. Ovšem logické není.

Lysohlávky ani jiné přírodní psychoaktivní látky nejsou problémem samy o sobě, nejsou koncentrovaným zlem, jak se nás snaží přesvědčit politici nebo někteří klerikalisté. Problémem je, že lidé neumějí drogy brát. Problémem je konzumní společnost!

Kam tím mířím? U přírodních národů (hlupáci je nazývají "primitivní národy") je používání přírodních drog běžnou praxí a rozhodně jim to nikterak neškodí. Proč? Užívání drog – pokud nemá činit problémy, jaké známe např. u nás – musí mít svá přísná pravidla. K rituálům a drogám se u přírodních národů přistupuje s pokorou, respektem a úctou. Navíc v tamní společnosti vždy existuje někdo (šaman apod.), kdo nad užíváním drog „dozoruje“.

Naše západní konzumní společnost je silně materialisticky založená, všechno chce hned, a vyznačuje se fatálním nedostatkem pokory a úcty k přírodě a jejím zákonitostem. Schvácená společnost matená dnes a denně politickou a náboženskou propagandou nechápe, že houby nejsou levným prostředkem se „sjet“, že nejsou pro zábavu jako třeba videohra, že nejsou možností úniku od osobních problémů. Houby, pokud jsou dobře použity, mohou být nástrojem duchovního růstu člověka (ale nejsou jím automaticky), mohou pomoci řešit životní problémy či poskytnout nevšední hluboký prožitek, který by však vždy měl být nástrojem osobního obohacení.

Příklady „otrav“ lysohlávkami z poslední doby jsou zářným příkladem „jejich nesprávného použití“. Hordy primitivů (produktů konzumní společnosti) z celé Evropy se potkávají v Nizozemí, kde se zdrogují nejprve nikotinem, pak alkoholem, pak ještě marihuanou a nakonec houbami, což je přímočará cesta do problémů. Žádné rituály s pevnými pravidly, nulové sepjetí s přírodou – ale nevhodné prostředí kouřem prosáklých klubů v bahně aut, smogu a městské špíny. V takové situaci dokáží houby vyvolat těžkou psychózu...

Nechápu, proč by se kvůli jednotlivým excesům primitivních individuí mělo přistoupit k zákazu prodeje lysohlávek. Problémem nejsou houby, ale NĚKTEŘÍ lidé, kteří je berou tak, jak by neměli. Alkohol oproti houbám způsobuje mnohonásobně více problémů – a nikdo ho nezakazuje. Kvůli opilým řidičům se také nezakazují auta – represe se zaměřuje na opilé řidiče (přirovnání obvykle pokulhávají, ale tohle je přesné). Anebo zakážete i plavání v řece, když se sem tam někdo utopí? V roce 2002 se ve vodě v přírodě utopilo 81 lidí (http://www.vzs-praha.cz/Zs/statistiky.htm, 6.11. 2007). A kolik lidí ročně zemře na následky užívání lysohlávek? Takové případy jsou zcela ojedinělé. – Legalizujte lysohlávky, zakažte řeky a rybníky!

Společnost nemá právo zakazovat lidem užívání přírodních halucinogenních drog. Ty jsou již tisíce let součástí lidské kultury. A zejména na to společnost nemá právo v situaci, kdy na druhé straně drogy propaguje (alkohol, nikotin, káva, psychofarmaka). Snahy zakázat tu či onu drogu nejsou vedeny vědecky podloženými racionálními argumenty, avšak ve své podstatě jsou náboženskou propagandou. Ne náhodou se za zákaz přírodních drog zasazují zejména (rádoby) křesťané typu amerických republikánů nebo domácí KDU-ČSL (více viz Szasz, 1996).

Snahy zakázat psychoaktivní houby jsou nepřijatelné z těchto důvodů:

1/ Ve svobodné společnosti nelze něco zakázat (např. lysohlávky) a na druhé straně něco povolit (alkohol, nikotin) jen na základě rozmaru politiků nebo dominantních náboženských spolků. Je to jako kdybyste zakázali hokej, protože se v něm hráči často (byť zcela dobrovolně) zraňují – a na druhé straně povolili a propagovali fotbal.

2/ Jak jsem výše vysvětlil, lysohlávky obecně problémy nezpůsobují. Při problémech s drogami se společnost musí soustředit sama na sebe a vytvořit takový svět, ve kterém drogy BUDOU, ale NEBUDOU výrazným problémem. Společnost bez drog je utopie vymyšlená (obvykle pokryteckými) politiky.

3/ Užívat přírodní drogy je nezpochybnitelným právem každého svéprávného dospělého člověka, který se pro ně rozhodne – stejně tak, jako není zpochybňováno právo někoho chodit na katolické mše. Debata o užívání přírodních drog je de facto náboženskou otázkou. (Drogy jsou nebezpečím pro ty církve, které nepřipouštějí žádnou formu rituálu mimo samu církev. Církev povoluje jedinou drogu – sebe samu. Jakékoli jiné rituály jsou tedy „ďábelské“; je třeba je zakázat a odpadlíky tvrdě trestat.) Snahy zakazovat přírodní drogy jsou ve skutečnosti aktem totalitářských struktur, které mají za cíl kontrolovat společnost a manipulovat s ní podle svých vlastních zájmů.

Počítám s tím, že tento článek může vyvolat kritiku, a rád budu na Vaše podněty reagovat. Nicméně na závěr píši ještě toto:

Kritika protidrogových zákonů a tzv. boje (války) proti drogám je často zaměňována za schvalování nebo šíření toxikomanie a drogové závislosti. Pokud by si někdo můj článek takto vyložil, pak se dopouští té chyby, že každého, kdo nepodporuje jeho pozici, automaticky považuje za stoupence pozic opačných. Já ale toleranci vůči přírodním drogám považuji za analogii náboženské tolerance a plně se tak ztotožňuji s názorem Szasze (1996, s. 62). Podotýkám, že křesťan, který by v době inkvizice hájil náboženskou toleranci, by byl také považován za heretika. Prostý fakt, že obhajoba tolerantního postoje vůči přírodním drogám je v dnešní společnosti tak často pokládána za schvalování či podporu neomezeného užívání všech drog, svědčí o tom, že jsme obklopeni protidrogovou inkvizicí.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Několik faktů o psychoaktivních houbách:

1/ V České republice roste nejméně 6 druhů psychoaktivních lysohlávek, kromě toho byly z Evropy popsány mnohé další psychoaktivní druhy hub.

2/ Je třeba si uvědomit, že nikdo nikoho nenutí, aby s psychoaktivními houbami experimentoval.

3/ Rizika experimentování s lysohlávkami:

a/ Záměna se smrtelně jedovatými čepičatkami.

b/ Nesprávné odhadnutí výše dávky. Obsah účinných látek v plodnicích kolísá ve velmi širokém rozmezí, mění se během sušení apod.

c/ Nezvládnutí navozeného stavu („tripu“) v důsledku nevhodného prostředí, předávkování anebo špatného psychického stavu. U těžké psychózy může dojít ke smrtelným úrazům (pád z okna ve snaze uniknout před démony, bazilišky, Paroubkem apod.). V žádném případě by se lysohlávky neměly kombinovat s alkoholem nebo jinými drogami.

Rizika uvedená v bodech 3a-c lze při dodržení základních pravidel omezit zcela (3a-b) nebo i na minimum (3c).

d/ V literatuře se uvádí, že psychoaktivní látky mohou napomoci k rozvoji skrytých duševních chorob.

e/ Podobně jako všechny drogy nepatří lysohlávky do rukou dětem a blbcům.

4/ Smrtelná dávka 20-30 plodnic udávaná medii není pravdivá.

5/ Popsat účinek lysohlávek je dosti složité. Je nesprávné se domnívat, že houby způsobují jen „halucinace“. Podstatný je stav tzv. změny vědomí, který umožňuje nazírání na běžné věci ze zcela jiných a velmi překvapivých úhlů. Ne náhodou probíhaly v ČR výzkumy na jejich možné využití v psychoterapii, které však byly zastaveny komunistickým gestapem (STB, bližší informace zodpoví její bývalí agenti v Parlamentu ČR). Více o účincích psychoaktivních látek naleznete v literatuře (např. Huxley 1996).

6/ Některé druhy lysohlávek jsou relativně vzácné (Borovička 2006) a jsou ohroženy sběrem na svých přirozených lokalitách. Neúcta k lysohlávkám a přírodě vede mnohé sběrače k vyloženému plenění (totální exploataci) lokalit, při kterých poškozují mycelium. Prodej hub by tak paradoxně podobné gaunery držel doma a houby v přírodě by byly ušetřeny. Naneštěstí je ochrana lysohlávek to poslední, co by odpovědné orgány zajímalo...

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Literatura

Borovička J. (2006): Psilocybe. In: Holec J., Beran M. (eds.) – Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda 24, Praha, pp. 194-195. ISBN 80-87051-02-0.

Huxley A. (1996): Brány vnímání. DharmaGaia, 120 s. ISBN 80-85905-28-0.

McKenna T. (1999): Pokrm bohů. Hledání původního stromu poznání. DharmaGaia, Praha, 400 s. ISBN 80-85905-67-0.

Szasz T. (1996): Ceremoniální chemie. Rituální perzekuce drog, toxikomanů a dealerů. Votobia, 184 s. ISBN 80-7198-156-7.

Doporučená literatura

Oborník M. (1997): Tajemné houby. Velarium, 67 s.

[Výborná kniha, údaje o taxonomii lysohlávek jsou zastaralé.]

Stamets P. (1996): Psilocybin mushrooms of the world. Ten Speed Press, 245 s. ISBN 0-89815-839-7.

[Některé údaje o taxonomii lysohlávek jsou zastaralé. Česky v poněkud cenzurované verzi vydal Volvox Globator, 1999.]

Foto v perexu: Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica Šebek ex Šebek). Foto (c): Jan Borovička.

Autor: Jan Borovička | středa 7.11.2007 11:02 | karma článku: 44.02 | přečteno: 39635x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Filip Rychly

Svoboda v postdemokratické společnosti

Co je dnes opravdovým měřítkem svobody? Svobodné volby? Irelevantní. Hýřivé reklamní kampaně útočící na nejnižší lidské pudy vítězí. Možnost nákupu výrobků všech značek? Již od druhé poloviny devadesátých let zcela nepotřebná věc.

23.11.2017 v 22:53 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 167 | Diskuse

Jan Dvořák

Za socialismu napodoboval západní vzory, teď na to dojel!

Léta se vedou spory o to, jestli zbourat či nezbourat na pražské Vinohradské třídě objekty bývalého TRANSGASu. Zaprvé provokují brutalistní podobou, a zadruhé Praha nemá dost kanceláří, obchodů, a natož bytů nad 10 miliónů korun.

23.11.2017 v 22:22 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 358 | Diskuse

Lukáš Jadrný

Generál Lee v posmrtné bitvě s politickou korektností

Americká občanská válka pro mnohé neskončila. Pod vlivem politické korektnosti a levicových aktivistů padají sochy a památníky hrdinů a spolu s nimi padají i hodnoty, pro které jsme vždy obdivovali Spojené státy americké.

23.11.2017 v 21:16 | Karma článku: 27.69 | Přečteno: 465 | Diskuse

Alexandra Potůčková

Mladý a dynamický kolektiv. Klišé nebo záminka?

Nadpis sice vypadá jako jedna z otázek IQ testu, ale je to jen smutné konstatování skutečnosti. Skutečnosti, že věk je důležitý nejen u láhve vína, ale i u uchazeče o zaměstnání.

23.11.2017 v 17:00 | Karma článku: 20.85 | Přečteno: 489 | Diskuse

Petr Binder

Soumrak mediálních poradců

Po mnoha letech jsem se rozhodl pro mediální kampaň. Konečně mám komerční produkt. Vložil jsem se do rukou mediálního poradce a očekával jeho profesionální rady. Jak jsem byl naivní.

23.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 13.81 | Přečteno: 558 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7167

Jsem biogeochemik a mykolog, pracuji v Ústavu jaderné fyziky a v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývám se environmentální biogeochemií kovů, rolí hub v geochemických cyklech prvků (geomykologie) a taxonomií a ekologií velkých hub. Jsem agnostik a antiklerikalista. Politická orientace: pravý střed. Mám rád přírodu, punkovou hudbu, víno, ženy a zpěv. Nemám rád kremlofilní báby, fundamentalisty a psychopaty všeho druhu, zejména náboženské a politické zprava i zleva.




Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.