Houby na houbách

20. 09. 2010 9:09:09
Že houby nejsou na houby?! Že houby nechodí na houby? Že nemůžou? Dovolte, abych se zasmál. Chachacha : ))

Od laškovného úvodu bychom mohli přikročit k nějakému dalšímu serióznímu článku o houbách - jak někdo poznamenal v diskusi, tenhle blog je totiž trochu na houby. A houby, ty jsou taky na houby. Nevěříte?

Pro začátek se podíváme na nějaké "plísně". To je laické označení pro mikroskopické houby, tedy pro ty, které nevytvářejí plodnice. Představujeme si je tak nějak jako vláknitý bělavý nebo zelenavý povlak, který zná každý z plísňového sýra nebo ze staršího zapařeného chleba. Takovéhle plísně, zejména ty "divoké a neušlechtilé", pochopitelně nejsou nikterak vybíravé a rostou na kdečem, co jim chutná, včetně jiných hub. Jako příklad bych uvedl houbu Spinellus fusiger. Česky se jmenuje houbáš hnědý a vytváří nápadné struktury zejména na kloboučcích helmovek; minulý víkend jsem ji našel na helmovce zefýrové - Mycena zephirus v lesích v okolí Jabkenic.

Helmovka zefýrová v plné kráse a zdraví.

mycena_zephirus.jpg

Helmovka zefýrová napadená houbou Spinellus fusiger.

syzigites1.jpg

syzigites2.jpg

Dalšími častými parazitickými plísněmi jsou nedohub zlatovýtrusný (Hypomyces chrysospermus) a nedohub zelený (Hypomyces viridis). Zatímco první z nich vytváří bělavé a posléze zlátnoucí až červenohnědnoucí povlaky na hřibovitých houbách (níže na kozáku), druhý je typický pro holubinky, které jsou pod zelenavým povlakem jakoby zdegenerované (nevyvinuté). Snad není třeba připomínat, že takto postižené houby se již opravdu nehodí k jídlu - na rozdíl od podobně postižených sýrů...

Nedohub zlatovýtrusný - časné a konečné stadium na kozácích z Českolipska.

nedohub_zlato_1.jpg

nedohub_zlato_2.jpg

Nedohub zelený (Hypomyces viridis) na holubince v údolí u Grünské kyselky ve Slavkovském lese.

nedohub_zeleno.jpg

Tím opustíme "plísně" a přejdeme k "pořádným houbám". Dvě příbuzné parazitické houbičky napadají holubinky z okruhu holubinky černající. Jmenují se rovetka cizopasná (Nyctalis parasitica) a rovetka pýchavkovitá (N. asterophora). Obě houby jsou si podobné, ale první zmiňovaná má "dokonaleji" vyvinuté plodnice a klobouček se jí v dospělosti nerozpadá v jemný prášek, jako je tomu u rovetky pýchavkovité.

Holubinka hustolistá (Russula densifolia) v plné síle ve smrkovém lese u Stříbrné Skalice.

densif-IMGP2026.jpg

Holubinka hustolistá (nebo spíš to, co z ní zbylo) napadená plodnicemi rovetky cizopasné - vrch Stařechov u Ratají nad Sázavou.

IMGP2056-nyctal.jpg

Rovetka cizopasná na holubince hustolisté - vrch Stařechov u Ratají nad Sázavou.

IMGP2058---Nyctalis-parasit.jpg

Rovetka pýchavkovitá na holubince černající (Russula nigricans) u Malovid v Posázaví. Všimněte si okrového prášku na vrcholku klobouku této rovetky, díky kterému získala své jméno a díky kterému ji můžete odlišit od předchozího druhu.

asterospora.jpg

Ani houby rostoucí pod zemí si nemohou být jisty před houbovými parazity. Tak třeba jelenky, které jsou velmi hojné ve smrkových lesích, vytvářejí kulovité plodnice přibližně velikosti třešně až švestky a jsou napadány hned dvěma druhy housenic - housenicí cizopasnou (Cordyceps ophioglossoides) a housenicí Rouxovou (Elaphocordyceps rouxii).

Jelenky (Elaphomyces) můžeme najít na místech, která ve smrkových lesích rozryli divočáci - zejména po dešti omyté jelenky či jejich části snadno objevíme. Není bez zajímavosti, že podle lidové tradice mají tyto houby afrodisiakální účinky a dříve byly mlety do krmné směsi dobytku.

jelenka.jpg

Při nálezu housenic je třeba se prohrabat někdy až do značné vzdálenosti, než narazíme na nešťastného nedobrovolného hostitele. Níže housenice cizopasná na jelence. Rašeliniště na Kladské u Mariánských lázní.

cordyceps1.jpg

Vzácná housenice Rouxova na jelence (bílá plodnice je asi albín). Vrch Stařechov u Ratají nad Sázavou.

Elaphocordyceps.jpg

Velikost houbových parazitů je někdy až překvapující - na strmělce mlžence (Clitocybe nebularis) můžeme nalézt plodnice kukmáku příživného (Volvariella surrecta). To je houba velice vzácná, ale tu a tam ji někdo objeví. Já jsem doposud neměl tu čest, a tak jsem si vypůjčil fotografie ze fóra Damyko - se svolením autora, jemuž tímto děkuji.

Strmělka mlženka v celé své kráse - Talmberk u Sázavy n. Sáz.

IMGP1557-Clitocybe-nebulari.jpg

Mladé plodnice kukmáku příživného na starých mlženkách.

kukmak_190.jpg

Kukmák příživný na strmělce mlžence.

kukmak_173.jpg

Tak co, už věříte, že houby jsou na houby? : )

Doporučuji stránky České mykologické společnosti, časopis Mykologický sborník pro všechny s hlubším zájmem o houby a fórum Damyko. A samozřejmě další články o houbách na mém blogu - najdete je v sekci HOUBY A VŠE KOLEM NICH.

Jako fotograf jsem věrný firmě Pentax, aktuálně s digitální zrcadlovkou Pentax K20D.

Autor: Jan Borovička | pondělí 20.9.2010 9:09 | karma článku: 28.91 | přečteno: 8595x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 37.05 | Přečteno: 1528 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.01 | Přečteno: 647 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 28.14 | Přečteno: 4129 |

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 593 | Diskuse

Jan Fikáček

Richard Feynman o povrchnosti fyziky a matematiky

Fyzici rádi vykládají fyziku jako to nejhlubší lidské poznání. Jenže toto poznání je stále povrchní, což velmi jasně formuloval geniální nositel Nobelovy ceny za fyziku, hravý Richard Feynman. Uvádíme volný překlad jeho slov:

10.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 40.60 | Přečteno: 2005 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7373

Jsem biogeochemik a mykolog, pracuji v Ústavu jaderné fyziky a v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývám se environmentální biogeochemií kovů, rolí hub v geochemických cyklech prvků (geomykologie) a taxonomií a ekologií velkých hub. Jsem agnostik a antiklerikalista. Politická orientace: pravý střed. Mám rád přírodu, punkovou hudbu, víno, ženy a zpěv. Nemám rád kremlofilní báby, fundamentalisty a psychopaty všeho druhu, zejména náboženské a politické zprava i zleva.


Najdete na iDNES.cz