Sobota 8. října 2022, svátek má Věra
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. října 2022 Věra

Houby na houbách

20. 09. 2010 9:09:09
Že houby nejsou na houby?! Že houby nechodí na houby? Že nemůžou? Dovolte, abych se zasmál. Chachacha : ))

Od laškovného úvodu bychom mohli přikročit k nějakému dalšímu serióznímu článku o houbách - jak někdo poznamenal v diskusi, tenhle blog je totiž trochu na houby. A houby, ty jsou taky na houby. Nevěříte?

Pro začátek se podíváme na nějaké "plísně". To je laické označení pro mikroskopické houby, tedy pro ty, které nevytvářejí plodnice. Představujeme si je tak nějak jako vláknitý bělavý nebo zelenavý povlak, který zná každý z plísňového sýra nebo ze staršího zapařeného chleba. Takovéhle plísně, zejména ty "divoké a neušlechtilé", pochopitelně nejsou nikterak vybíravé a rostou na kdečem, co jim chutná, včetně jiných hub. Jako příklad bych uvedl houbu Spinellus fusiger. Česky se jmenuje houbáš hnědý a vytváří nápadné struktury zejména na kloboučcích helmovek; minulý víkend jsem ji našel na helmovce zefýrové - Mycena zephirus v lesích v okolí Jabkenic.

Helmovka zefýrová v plné kráse a zdraví.

mycena_zephirus.jpg

Helmovka zefýrová napadená houbou Spinellus fusiger.

syzigites1.jpg

syzigites2.jpg

Dalšími častými parazitickými plísněmi jsou nedohub zlatovýtrusný (Hypomyces chrysospermus) a nedohub zelený (Hypomyces viridis). Zatímco první z nich vytváří bělavé a posléze zlátnoucí až červenohnědnoucí povlaky na hřibovitých houbách (níže na kozáku), druhý je typický pro holubinky, které jsou pod zelenavým povlakem jakoby zdegenerované (nevyvinuté). Snad není třeba připomínat, že takto postižené houby se již opravdu nehodí k jídlu - na rozdíl od podobně postižených sýrů...

Nedohub zlatovýtrusný - časné a konečné stadium na kozácích z Českolipska.

nedohub_zlato_1.jpg

nedohub_zlato_2.jpg

Nedohub zelený (Hypomyces viridis) na holubince v údolí u Grünské kyselky ve Slavkovském lese.

nedohub_zeleno.jpg

Tím opustíme "plísně" a přejdeme k "pořádným houbám". Dvě příbuzné parazitické houbičky napadají holubinky z okruhu holubinky černající. Jmenují se rovetka cizopasná (Nyctalis parasitica) a rovetka pýchavkovitá (N. asterophora). Obě houby jsou si podobné, ale první zmiňovaná má "dokonaleji" vyvinuté plodnice a klobouček se jí v dospělosti nerozpadá v jemný prášek, jako je tomu u rovetky pýchavkovité.

Holubinka hustolistá (Russula densifolia) v plné síle ve smrkovém lese u Stříbrné Skalice.

densif-IMGP2026.jpg

Holubinka hustolistá (nebo spíš to, co z ní zbylo) napadená plodnicemi rovetky cizopasné - vrch Stařechov u Ratají nad Sázavou.

IMGP2056-nyctal.jpg

Rovetka cizopasná na holubince hustolisté - vrch Stařechov u Ratají nad Sázavou.

IMGP2058---Nyctalis-parasit.jpg

Rovetka pýchavkovitá na holubince černající (Russula nigricans) u Malovid v Posázaví. Všimněte si okrového prášku na vrcholku klobouku této rovetky, díky kterému získala své jméno a díky kterému ji můžete odlišit od předchozího druhu.

asterospora.jpg

Ani houby rostoucí pod zemí si nemohou být jisty před houbovými parazity. Tak třeba jelenky, které jsou velmi hojné ve smrkových lesích, vytvářejí kulovité plodnice přibližně velikosti třešně až švestky a jsou napadány hned dvěma druhy housenic - housenicí cizopasnou (Cordyceps ophioglossoides) a housenicí Rouxovou (Elaphocordyceps rouxii).

Jelenky (Elaphomyces) můžeme najít na místech, která ve smrkových lesích rozryli divočáci - zejména po dešti omyté jelenky či jejich části snadno objevíme. Není bez zajímavosti, že podle lidové tradice mají tyto houby afrodisiakální účinky a dříve byly mlety do krmné směsi dobytku.

jelenka.jpg

Při nálezu housenic je třeba se prohrabat někdy až do značné vzdálenosti, než narazíme na nešťastného nedobrovolného hostitele. Níže housenice cizopasná na jelence. Rašeliniště na Kladské u Mariánských lázní.

cordyceps1.jpg

Vzácná housenice Rouxova na jelence (bílá plodnice je asi albín). Vrch Stařechov u Ratají nad Sázavou.

Elaphocordyceps.jpg

Velikost houbových parazitů je někdy až překvapující - na strmělce mlžence (Clitocybe nebularis) můžeme nalézt plodnice kukmáku příživného (Volvariella surrecta). To je houba velice vzácná, ale tu a tam ji někdo objeví. Já jsem doposud neměl tu čest, a tak jsem si vypůjčil fotografie ze fóra Damyko - se svolením autora, jemuž tímto děkuji.

Strmělka mlženka v celé své kráse - Talmberk u Sázavy n. Sáz.

IMGP1557-Clitocybe-nebulari.jpg

Mladé plodnice kukmáku příživného na starých mlženkách.

kukmak_190.jpg

Kukmák příživný na strmělce mlžence.

kukmak_173.jpg

Tak co, už věříte, že houby jsou na houby? : )

Doporučuji stránky České mykologické společnosti, časopis Mykologický sborník pro všechny s hlubším zájmem o houby a fórum Damyko. A samozřejmě další články o houbách na mém blogu - najdete je v sekci HOUBY A VŠE KOLEM NICH.

Jako fotograf jsem věrný firmě Pentax, aktuálně s digitální zrcadlovkou Pentax K20D.

Autor: Jan Borovička | pondělí 20.9.2010 9:09 | karma článku: 29.11 | přečteno: 9303x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Konec bílých potravin?

Dříve bylo nebe modřejí a svět světlejší a zářivější. Minimálně druhá část věty není přitažená za vlasy. Do potravin se totiž skutečně před pár týdny přestávala přidávat přísada, která je bělí. (délka 5 min.)

6.10.2022 v 8:00 | Karma článku: 27.08 | Přečteno: 673 | Diskuse

Jan Fikáček

Co říká letošní Nobelova cena o kvantové mechanice

Poslední Nobelova cena za fyziku byla udělena především za studium kvantové provázanosti a kvantové teleportace. Celkem hezky dílo tří nobelistů popisuje článek s názory Prof. Kulhánka, které se ale pokusíme poněkud korigovat.

5.10.2022 v 9:16 | Karma článku: 23.46 | Přečteno: 847 | Diskuse

Dana Tenzler

Asteroid se třemi měsíci - Elektra

Asteroidy jsou pozůstatky stavebních kamenů, z nichž se v raných fázích naší sluneční soustavy formovaly planety podobné Zemi. Jejich studium je pro vědce vlastně výletem do dávné minulosti. (délk

3.10.2022 v 8:00 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 210 | Diskuse

Libor Čermák

Používal někdo v dávnověku podobné zeměpisné souřadnice jako my?

Zajímavost, která mě v poslední době fascinuje, se nazývá 50. rovnoběžka. U nás v Česku na ni můžeme vysledovat velmi zajímavé archeologické lokality, které se navíc nalézají poblíž křížení s významnými poledníky. Co to?

1.10.2022 v 10:36 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 479 |

Dana Tenzler

Nejrychlejší asteroid Sluneční soustavy

Je nejrychlejším (lidmi k dnešnímu dni objeveným) asteroidem. Je rychlejší než Země, protože je blíže Slunci. Jak vypadá a odkud pochází? (délka blogu ca.3 min.)

29.9.2022 v 8:00 | Karma článku: 19.63 | Přečteno: 274 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7707

Jsem biogeochemik a mykolog, pracuji v Ústavu jaderné fyziky a v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývám se environmentální biogeochemií kovů, rolí hub v geochemických cyklech prvků (geomykologie) a taxonomií a ekologií velkých hub. Jsem agnostik a antiklerikalista. Politická orientace: pravý střed. Mám rád přírodu, punkovou hudbu, víno, ženy a zpěv. Nemám rád kremlofilní báby, fundamentalisty a psychopaty všeho druhu, zejména náboženské a politické zprava i zleva.


Najdete na iDNES.cz