Neděle 24. října 2021, svátek má Nina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 24. října 2021 Nina

Lanýže tajemné, vzácné a drahé

3. 12. 2010 9:09:09
O lanýžích slyšel asi každý – ale málokdo měl možnost takový lanýž na vlastní oči vidět nebo jej dokonce v přírodě nalézt. Není to nemožné, a to dokonce i u nás, třeba jen nedaleko od Prahy. Naše lesy jsou sice právě zapadané sněhem, ale je tomu vlastně jen necelý měsíc, co v Itálii vrcholila sezóna lanýžů. Protože jsou lanýže tak trochu záhadnou houbou, rozhodl jsem se jim věnovat tento blog.

Lanýže (rod Tuber) jsou houby patřící mezi tzv. podzemky. Možná to netušíte, ale celá řada hub vytváří plodnice pod povrchem půdy, takže nad nimi procházíme, aniž bychom o nich měli tušení (pokud tedy chodíme v lese). Bez kopání je můžeme najít pouze v případě, kdy se plodnice vytvoří těsně pod povrchem půdy a z části pak vyčnívají ven, nebo jsou odkryté díky zvěři, prudkému dešti, sesuvu půdy, vývratům apod.

Podzemky obecně nejsou vzájemně nijak příbuzné, naopak patří k těm či oněm houbám, které normálně tvoří plodnice nad povrchem – máme tak podzemní příbuzné holubinek, hřibů i dalších hub. Lanýže patří do řádu Pezizales jsou příbuznými např. řasnatek z rodu Peziza.

IMGP1750-mini.jpg

Řasnatka hnědá – Peziza badia, nadzemní příbuzný lanýžů. Rejvíz.

Houby, které vytvářejí plodnice pod zemí, jsou často vyhrabávány zvěří, která je požírá a napomáhá tak jejich šíření. U nás se nejčastěji můžeme setkat s jelenkami (rod Elaphomyces). Tyto houbičky vytvářejí drobné hlízkovité plodnice nehluboko pod povrchem půdy, zejména ve smrkových lesích. Objevit je můžeme snadno – pokud si ve smrčině všimneme místa, kde ryla černá zvěř, a zejména pokud je po dešti, máme šanci objevit zbytky či dokonce celé plodnice jelenek.

IMGP3627---Elaphomyces-sp.jpg

Jelenky odkryté divokými prasaty a omyté deštěm. Poříčko nad Sázavou.

Nálezy lanýže letního, který roste u nás, jsou víceméně náhodné,- obvykle jde o plodnice odkryté zvěří. Přestože lanýže často rostou z části na povrchu půdy, jejich nenápadná barva je v listí a hlíně činí téměř neviditelnými. Jen pokud přesně víme o místě, kde lanýže rostou, máme naději, že je při podrobném průzkumu objevíme (ale často to znamená lézt po čtyřech). Na lokalitách mohou růst po mnoho let, plodnice se objevují počátkem léta a rostou až do podzimu.

lanyz-mini-IMGP2101.jpg

Lanýž letní, chráněný druh houby.

V současné době probíhá v České republice výzkum zaměřený na lanýž letní. Např. byla vyvinuta metoda, která umožňuje zjistit jeho přítomnost na konkrétní lokalitě bez nutnosti nalézt plodnice, což je často problém. Z odebraných vzorků půdy nebo směsi mykorhizních kořenů se v laboratoři extrahuje DNA a pomocí tzv. specifických primerů se provede reakce v molekulární biologii označovaná jako PCR. Pokud je v daném vzorku přítomná DNA lanýže, reakce je pozitivní. Průzkum je zatím na počátku, ale možná se ukáže, že lanýž letní je u nás rozšířenější houbou, než si doposud myslíme. Na lokalitách můžeme společně s lanýžem letním nalézt i jiné druhy, např. běžně se setkáváme s lanýžem vydutým, který však nemá žádnou kulinární hodnotu.

excavIMGP2211.jpg

Lanýž vydutý – Tuber excavatum. Plodnice ze středních Čech.

Co vlastně činí lanýže tak výjimečnými? Je to jejich specifická vůně. Koneckonců, právě podle jejich pachu je může objevit zvěř. Hlavně divoká prasata je mají v oblibě. Kromě toho lze však k hledání lanýžů vycvičit psy. Pes vycvičený k hledání lanýžů je velmi cenným pomocníkem. Sám jsem byl svědkem takové výpravy, kdy maďarský ohař (úžasný pes) dokázal v terénu bez problému nalézt desítky plodnic lanýžů (letního a vydutého). V jižní Evropě je používání psů běžnou praxí a vyhledávání lanýžů má svá pravidla a kulturu.

pes-IMGP2103.jpg

nalezenyIMGP2098.jpg

Lanýže jsou také jedinou mykorhizní (symbiotickou) houbou, kterou lze s většími či menšími úspěchy pěstovat. Slouží k tomu tzv. lanýžárny, tedy vysazené porosty doubků nebo lísek. Můžeme se s nimi setkat v jižní Evropě, ale u nás, pokud je mi známo, pokusy o jejich zakládání skončily nezdarem (nebo se nedotáhly do konce). Základním problémem našeho území je však to, že ty nejcennější druhy lanýžů, tedy Tuber magnatum a Tuber melanosporum, u nás nerostou. Právě tyto druhy patří k těm nejcennějším a na zahraničních trzích lze jejich plodnice koupit za astronomické částky. Nejvýše je ceněn druh T. magnatum, který někdy bývá označován jako bílý lanýž nebo piedmontský lanýž podle severoitalského regionu Piedmont. Hlízy těchto lanýžů dosahují hmotnosti až stovek gramů, výjimečně i nad jeden kilogram. Ceny za jeden kilogram se běžně pohybují v tisících eur, přičemž jsou ovlivňovány jednak aktuálním stavem úrody, jednak kvalitou a velikostí plodnice.

U nás rostoucí lanýž letní je v jižní Evropě také prodáván na trzích, kvality a ceny výše uvedených druhů však zdaleka nedosahuje. Navíc u nás je to chráněná houba, takže snaha sebrat jej pro kuchyni znamená koledovat si o malér. Ale šance na jeho nalezení tu je. Na jižní Moravě nebo na Českém krasu na Karlštejnsku jej se štěstím spatřit můžete. Plodnice mohou vyrůstat těsně podél cest nebo ve březích podél nich. Pokud jsou omyté deštěm, vašemu zraku by svým pozoruhodně tvarovaným povrchem hlíz nemusely uniknout - no ale musíte si pár měsíců počkat : )

Nálezy lanýžů by se správně měly evidovat. V takovém případě by bylo třeba plodnici sebrat a doručit na některé mykologické pracoviště, např. do muzea nebo poradny České mykologické společnosti, kde by nález a jeho lokalita byly zaevidovány a houba řádně určena (lanýži letnímu je podobný i jiný druh, lanýž zimní – T. brumale, který není chráněný, ale laik jej nemá šanci odlišit). Problém je však v tom, že zákon u nás nerozlišuje účel, pro který se sběr hub provádí, takže navádění k takové (z hlediska vědy záslužné a z hlediska lanýže zcela neškodné) činnosti by mohlo zavánět kriminálem. No ale něčem podobném jsem tu už dříve psal...

Autor: Jan Borovička | pátek 3.12.2010 9:09 | karma článku: 38.01 | přečteno: 26959x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Vítězslav Kremlík

Covid zvýšil roční úmrtnost... na míru dříve běžnou

V roce 2020 (v éře covidu) v USA zemřelo 828,7 osob na sto tisíc obyvatel. V roce 2000 to bylo 869 osob na sto tisíc obyvatel. A třeba v roce 1970 to bylo 1222,6 osob na sto tisíc obyvatel.

22.10.2021 v 9:46 | Karma článku: 22.85 | Přečteno: 639 | Diskuse

Dana Tenzler

Trojané a vesmírná mise LUCY - návštěva Trojanů u Jupiteru (1)

Nedávno odstartovala nová vesmírná mise NASA - LUCY. Navštíví mimo jiné trojanské satelity Jupiteru. Co jsou Trojané a má je také Země?

21.10.2021 v 8:00 | Karma článku: 17.00 | Přečteno: 226 | Diskuse

Jan Fikáček

Kterak bůh vymyslel 4 kravské žaludky

Dobře, tak to zřejmě nebyl bůh, ale matka příroda a ty čtyři žaludky, bachor, čepec, slez a knihu, příroda vyvinula evolucí. Pořád ale zůstává proboha jak to udělala. Měl bych nápad. :-)

20.10.2021 v 9:08 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 383 | Diskuse

Petr Novotňák

Teorie všeho? Proč ne!

Proč největší mozky světa nedokázaly vymyslet „teorii všeho“ nabízím vám v této úvaze své vysvětlení, naložte s tím jak je libo. Zamyslete se nad tím, nebo to rozcupujete na kvarky :-) Přeji příjemné čtení

20.10.2021 v 1:14 | Karma článku: 11.65 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Blbé vakcíny – a co když ne?

Milý Micíku, přestaň blbnout, vylez z šuplíku a poslouchej. Dnes ti prozradím něco ukrutně zajímavého o rezistenci a toleranci. A taky proč jsou "blbé" vakcíny možná lepší, než by byly ty dokonalé.

19.10.2021 v 11:25 | Karma článku: 43.24 | Přečteno: 14653 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7633

Jsem biogeochemik a mykolog, pracuji v Ústavu jaderné fyziky a v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývám se environmentální biogeochemií kovů, rolí hub v geochemických cyklech prvků (geomykologie) a taxonomií a ekologií velkých hub. Jsem agnostik a antiklerikalista. Politická orientace: pravý střed. Mám rád přírodu, punkovou hudbu, víno, ženy a zpěv. Nemám rád kremlofilní báby, fundamentalisty a psychopaty všeho druhu, zejména náboženské a politické zprava i zleva.


Najdete na iDNES.cz