Jsou houby radioaktivní?

9. 06. 2011 9:09:09
Na internetu se objevila zpráva o zvýšené radioaktivitě hub v souvislosti s havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě – posílána jako příloha k emailům se nyní šíří Českou republikou, takže je načase se k ní vyjádřit.
Pavucince jsou zname schopnosti silne akumulovat cesium, vcetne jeho radioaktivnich izotopu. Pavucinec odchylny - Cortinarius anomalus.Pavucince jsou zname schopnosti silne akumulovat cesium, vcetne jeho radioaktivnich izotopu. Pavucinec odchylny - Cortinarius anomalus.J. Borovicka

Jedná se o typický HOAX, tedy o internetovou poplašnou zprávu. Avšak bylo by nesprávné se domnívat, že houby radioaktivní nejsou. Takže jak to ve skutečnosti je?

Plodnice hub jsou tvořeny přibližně z 90 % vodou. Zbylých 10 % je vlastní biomasa, která je tvořena dusíkatými látkami (bílkoviny, peptidy aj.), lipidy (tuky, vosky), vlákninou (nestravitelné polysacharidy) a sacharidy (jednoduché cukry a polysacharidy); zbytek tvoří minerální látky. Již z toho vyplývá, že houby obsahují radioaktivní prvky, které se přirozeně vyskytují v životním prostředí – o přirozené radioaktivitě už jsem TADY podrobně psal.

Izotopy draslíku, thoria, uranu a produkty jejich přeměny

Z přirozených radionuklidů je nejvýznamnější draslík, jehož radioaktivní izotop 40K je v biomase hub velice snadno měřitelný. Aktivita se udává v Bq/kg sušiny (bequerel, 1 Bq = přeměna neboli rozpad 1 částice za sekundu). Aktivita 40K je u hub – vzhledem k obecně vysokým obsahům draslíku – relativně vysoká a pohybuje se přibližně v rozmezí 800-1500 Bq/kg. Vzhledem k tomu, že houby v plodnicích neakumulují ani uran, ani thorium (koncentrace těchto prvků jsou obvykle v jednotkách až desítkách ng/g), je aktivita těchto prvků a jejich přeměnových produktů prakticky zanedbatelná. To platí i o dalších radionuklidech, které se v životním prostředí v nízkých koncentracích přirozeně vyskytují, např. izotop uhlíku 14C, berylia 7Be nebo izotop olova 210 Pb.

Radioaktivní spad

Testy jaderných zbraní a posléze havárie jaderných reaktorů, zejména toho v Černobylu, uvolnily do životního prostředí řadu radionuklidů, z nichž některé mohou být akumulovány v houbách. Praktický význam mají pouze izotopy cesia: 134Cs s poločasem přeměny 2 roky a 137Cs s poločasem 30 let. Některé druhy hub významně akumulují přirozené stabilní cesium 133Cs – a právě tyto dokáží akumulovat i oba zmíněné radioizotopy. Rozdíly v akumulaci mezi jednotlivými druhy jsou pozoruhodné. Zatímco např. bedly nebo žampiony stabilní cesium v plodnicích prakticky nehromadí (a tedy ani to radioaktivní), některé hřiby, lakovky a pavučince jsou známé vysokou schopností cesium akumulovat.

Po havárii reaktoru v Černobylu (1986) byl na území dnešní České republiky zaznamenán významný radioaktivní spad, a to zejména v místech, kde byly v době přechodu radioaktivního mraku vodní srážky. Během několika měsíců až let se izotopy 134Cs a 137Cs dostaly hlouběji do půdy, kde byly absorbovány myceliem (podhoubím) a transportovány do plodnic. Aktivita 137Cs (které je významnější jak co do celkového množství, tak i s ohledem na delší poločas přeměny) v houbách dosahovala na přelomu 80. a 90. let 20. století až stovek tisíc Bq/kg sušiny; na významně zasažených územích Evropy pak byly zjištěny aktivity i mnohem vyšší.

Již v roce 1987 publikovali naši přední odborníci studii, ze které vyplývá, že konzumace hub nepředstavuje vzhledem k jejich radioaktivitě zdravotní riziko. Typické hodnoty aktivity 137Cs a 134Cs v sušině jedlých hub totiž byly 10 000 Bq/kg, resp. 3 200 Bq/kg. Konzumace 10 kg čerstvých hub ročně (což přibližně odpovídá konzumaci asi 1 kg sušených hub) tedy zapříčiňovala efektivní dávku 0,2-0,3 mSv (milisievertů), což odpovídalo 20-30 % dávky z přirozeného pozadí. V takovýchto případech nelze předpokládat žádné somatické ani genetické změny.

V současné době (25 let po havárii) již aktivita 137Cs významně poklesla a 134Cs prakticky vymřelo. V houbách však aktivitu 137Cs stále detekujeme, jak je vidět i níže na obrázku, kde je záznam orientačního měření pavučince skořicového (Cortinarius cinnamomeus) nalezeného na podzim 2010 v okolí Příbrami s výraznými gama linkami od 137Cs (662 keV) a 40K (1461 keV).

Beznzv.jpg

A poplašná zpráva v plné kráse:

Hoax.jpg

Nedokážu si představit, že by nějakému vědci někdo zakazoval něco takového zveřejnit. Tato paranoia zřejmě vyplývá ze zkušeností z období před rokem 1989, kdy byly informace o havárii v Černobylu zatajovány. Neodpustím si však poznamenat, že za toto chování nebyl po roce 1989 nikdo potrestán, jako ostatně za žádné další zločiny. Obviňovat však z něčeho takového současnou politickou reprezentaci, přestože o ní mám velmi špatné mínění, je směšné.

Předně, na naše území se prakticky žádné radionuklidy z Fukušimy nedostaly – hodnoty naměřené u nás jsou z kategorie „ultranízkých“ a nemají žádný praktický dopad. Pokud zpráva tvrdí, že limity v houbách byly překročeny, je podezřelé už to, jak rychle k tomu mělo dojít – radioaktivita se v houbách může projevit až poté, co se radionuklidy postupnou migrací dostanou do hlubších vrstev půdy. Krom toho, v letošním roce zatím houby příliš nerostly, v čem by to onen "biochemik z Akademie věd" asi naměřil? Takže je evidentní, že zpráva o zvýšené radioaktivitě hub v souvislosti s fukušimskou havárií je nesmyslná, a z tohoto pohledu se tedy není třeba obávat jejich konzumace.


Česká mykologická společnost je na Facebooku!

Autor: Jan Borovička | čtvrtek 9.6.2011 9:09 | karma článku: 40.59 | přečteno: 14180x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Včera se objevil první anglický obrazec v obilí roku 2019

Ale to neznamená, že se od podzimu do jara na tomto záhadologickém poli nedělo nic. I v této době se nové obrazce objevovaly. Ve sněhu, ledu a trávě. Pojďte se seznámit s mými interpretacemi těchto nejnovějších obrazců.

23.5.2019 v 12:00 | Karma článku: 17.11 | Přečteno: 577 |

Dana Tenzler

Komu vděčíme za objev kofeinu?

Za kofein vděčíme především pilným sběračům na plantážích, kde se pěstují kávovníky. Látku “kofein” pro nás pro změnu objevil před 200 roky vědec, který má na kontě nejeden objev v oblasti chemie. Uhodnete jeho jméno?(délka 5 min)

23.5.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.25 | Přečteno: 386 | Diskuse

Karel Tejkal

Uveďme kosmologii na pravou víru

V půlnočním království žije kreacionista Vendelín Dobrotivý. Jeho koníčkem je kosmologie. Poté, co vrchní inkvizitor vyobcoval téměř všechny heretiky, stal se Vendelín Dobrotivý v půlnočním království zásadní vědeckou autoritou.

22.5.2019 v 16:21 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 321 | Diskuse

Lukas Plachy

Střelba do vlastních řad: Živit se v IT poctivě? Nemožné...

Dnes není nejmenších pochyb o tom, jak báječně se informační technologie rozšířily mezi nás a do našich životů. Obdobně se v jisté báji radovali obyvatele Tróje nad jedním dřevěným koněm. A tím nemám na mysli počítačové viry.

21.5.2019 v 16:17 | Karma článku: 16.53 | Přečteno: 1208 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém zatím ještě pod obzorem: Oslabení ozónové vrstvy stratosférickou leteckou dopravou

Oslabování ozónové vrstvy utlumil Montreálský protokol. Ukazuje se ale, že pokud by měl nastat rozmach letecké dopravy ve stratosféře ve výškách kolem 20 km, mohly by tam uvolňované spaliny vést k oživení problémů s úbytkem ozónu.

21.5.2019 v 15:33 | Karma článku: 19.58 | Přečteno: 2193 |
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7328

Jsem biogeochemik a mykolog, pracuji v Ústavu jaderné fyziky a v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývám se environmentální biogeochemií kovů, rolí hub v geochemických cyklech prvků (geomykologie) a taxonomií a ekologií velkých hub. Jsem agnostik a antiklerikalista. Politická orientace: pravý střed. Mám rád přírodu, punkovou hudbu, víno, ženy a zpěv. Nemám rád kremlofilní báby, fundamentalisty a psychopaty všeho druhu, zejména náboženské a politické zprava i zleva.


Najdete na iDNES.cz