Chováme papagáje...Ľubomír Smatana
Tetřev hlušec je mohutný kurovitý pták, který se kdysi hojně vyskytoval v lesnatých oblastech po celé naší zemi, v současné době však přetrvává jediná životaschopná populace asi 300 ptáků na území NP Šumava. Ústup tetřeva nejspíš souvisí s jeho specifickými nároky na prostředí, protože jde o druh vyžadující rozsáhlé oblasti, ve kterých není rušen. Tento pták se totiž v zimě živí prakticky výhradně smrkovým jehličím, které je velmi chudým zdrojem energie. Při jejím plýtvání, např. v důsledku nadměrného rušení, se pak tetřev v důsledku oslabení stává velmi zranitelným.
Velké množství lidí a s tím spojený nedostatek klidu byl zřejmě hlavní příčinou, proč se v minulosti nepodařila reintrodukce tetřeva do Krkonoš. Současné vedení NP Šumava však pod vlivem Václava Klause a spřízněných kmotrů (napříč politickým spektrem) počítá s intenzifikací turismu na Šumavě. V této souvislosti si nechalo vypracovat studii, která měla zodpovědět otázku, zda tyto plány nějakým negativním způsobem tetřeva neovlivní.
V druhé polovině března 2012 oznámil Tomáš Fait ze Správy NP Šumava: "Výsledky studie nás nikterak nepřekvapují, pokud jde o schopnost tetřeva žít v prostředí, kde probíhají lesnické práce. Studie tak jen potvrdila poznatky, které po mnoho let znají a evidují naši provozní lesníci. Pro nás je důležité, že se tetřev vrací i na místa, kde probíhaly standardní lesnické činnosti způsobující hluk, jako je například motorová pila." Závěrem tedy bylo, že turisté a těžká technika tetřeva na Šumavě významně neovlivňuje.
Existence studie, která údajně vyšla na 200 000 Kč, a její závěry překvapily odborníky z České společnosti ornitologické. Jejím autorem je totiž českým odborníkům naprosto neznámý Karel Plaňanský (údajně lesník a myslivec), který pracoval společně s týmem dalších spoluautorů. Správa NP Šumava především vyzdvihla jeho spolupráci s Jozefem Dúhou ze Slovenska, který je podle náměstka Správy NP Šumava Jiřího Mánka znamenitý vědec: „Pan Dúha se skutečně seriózně tetřevem zabýval od roku 1964, dvacet let ho studoval v Rusku přímo v jeho přirozeném teritoriu, takže ten člověk zná ten biotop jak na Slovensku, tak teda v těch ruských podmínkách i na Šumavě, kde se pohyboval poslední 2 roky, takže k této problematice skutečně co říci.“
Na pana Dúhu se však snesla oprávněná kritika odborné veřejnosti – je zřejmé, že tento člověk žádným odborníkem na tetřeva není a není ani vědcem způsobilým pro podobné výzkumy. Neznají ho totiž ani ornitologové na Slovensku a skutečně kuriózní je fakt, že Dúha je na Slovensku obviněn z úmyslného trestného činu souvisejícím s pašováním orlích vajec! Výčet mnohočetných aktivit páně Dúhy přinesl ve skvělé reportáži Ľubomíra Smatany Český Rozhlas 1 – Radiožurnál. Pro úplnost se však sluší dodat, že pan Dúha do ornitologické oblasti v minulosti skutečně zasáhl, a to např. knihou Chováme papagáje (Príroda, Bratislava, 1987).
NP Šumava složitě hledá a platí nastrčené bizarní figurky ochotné potvrdit ideologicky nezávadné "vědecké" závěry. Bylo by fér, kdyby ředitel parku a poskok Václava Klause soudruh Jan Stráský učinil jasné prohlášení. Otázka, zda chceme na Šumavě chránit tetřeva či ne, je naprosto legitimní. Pokud ano, bude třeba zachovat životní prostředí, které tetřev potřebuje – a že mu to dosavadní vyhovuje, je zjevné. Pokud ne, mělo by vedení NP Šumava prohlásit, že v zájmu budování nových rekreačních areálů, sjezdovek, cyklostezek, dači pro Putina atd. od jeho ochrany upouští a volí konec tetřeva v Čechách. To by byl rovný poctivý přístup – ovšem političtí křiváci ho zřejmě nejsou schopni...
Foro v perexu: Petr Šaj, birdphoto.cz
