Způsobují houby „babky“ rakovinu?

2. 07. 2012 8:08:08
V pátečním bulvárním deníku AHA! se na titulní straně objevila informace, která zaujala nejednoho houbaře: oblíbené houby babky prý způsobují rakovinu střev. Jako slepice po flusu skočil po tomto tématu i sobotní BLESK. Poselství obou článků je v souhrnu takovéto: „uznávaný mykolog“ Jiří Baier varuje před konzumací hub „babek“, protože jsou napadány mikroskopickou houbou nedohubem a konzumace napadených plodnic podle něj vede rakovině střev a slinivky.
Páteční AHA!Páteční AHA!

Je nutno poznamenat, že první sdělení tohoto charakteru od J. Baiera se objevilo již v roce 2011 v pořadu Českého rozhlasu 6, poslechnout si jej můžete ZDE; jako velmi závažné je třeba označit především tvrzení, že „mykologická společnost“ o této věci již léta ví, ale před veřejností ji záměrně tají. Text z AHA! (níže) je k dispozici i na internetu, článek z Blesku je ZDE.

AHA_clanek_blog620.jpg

SHRŇME SI FAKTA:

1/ Jako „babky“ jsou lidmi označovány některé hřibovité houby z rodu Xerocomus (resp. Xerocomellus). V běžných atlasech jsou obvykle zastoupeny jen několika druhy; mezi nejznámější patří suchohřib žlutomasý (X. chrysenteron) a suchohřib sametový (X. pruinatus). Ve skutečnosti je však v tomto okruhu druhů více a jejich rozlišování je pro běžného houbaře prakticky nemožné, protože vyžaduje podrobné mykologické znalosti a mikroskopické studium plodnic. Z hlediska jejich konzumace to však nehraje roli, protože jsou všechny jedlé.

Babky.jpg

„Babky“ patří mezi nejhojnější hřibovité houby, rostou po celém našem území a prakticky každý houbař je sbírá. Jejich nevýhodou je velmi měkká dužnina, která za dešťů hodně nasává vodu, má silnou tendenci plesnivět a je často napadána larvami hmyzu. Osobně tuto houbu vůbec nesbírám – kromě výše uvedených nevýhod mi vadí její vůně, ale jsem v tomto směru spíše výjimka.

2/ Mikroskopické houby (běžně označované jako „plísně“) napadají celou řadu druhů hub, některé z nich jsem představil na svém blogu již dříve v článku Houby na houbách. „Babky“ jsou k plesnivění extrémně náchylné, a to především za vlhkého počasí. Jednou z „plísní“, co je napadá, je nedohub zlatovýtrusý (Hypomyces chrysospermus), který vytváří nejprve bílé, později žlutě zbarvené povlaky.

Houbám napadeným plísněmi je třeba se při sběru vyhýbat – to se dočtete v každém atlase – a nestačí přitom napadené části vykrojit: přítomnost plísně prostě značí, že houba je nevhodná ke konzumaci. „Plísně“ totiž mohou produkovat metabolity, které jsou pro člověka toxické a vyvolávají tzv. „nepravé otravy“, kdy po konzumaci jedlého druhu houby dojde k nepříjemným zažívacím obtížím.

Máme tedy „babky“ vyřadit z našeho jídelníčku, jak doporučuje Jiří Baier?

Tvrzení J. Baiera jsou zavádějící, ničím nepodložená, a některá dokonce lživá.

A/ Není mi jasné, odkud J .Baier čerpá informace o o schopnosti „plesnivých babek“ vyvolávat rakovinu. Ve vědecké databázi WEB OF KNOWLEDGE jsem žádné takové informace nenašel. Jedinou zmínku o nedohubu a rakovině jsem nalezl ZDE - s naším tématem však vůbec nesouvisí, stejně tak jako tento článek o hemolytických látkách v nedohubu. Je jistě možné, že některé potraviny nebo mikroskopickými houbami napadené potraviny mohou mít negativní vliv na zdraví – informace o tom si však nelze cucat z prstu.

B/ Nenašel jsem ani žádné informace, které by potvrzovaly údaje o škodlivosti křemenáčů, pan Baier je chce asi sbírat sám...

C/ Tvrzení, že mykologická společnost* před veřejností záměrně zatajuje informace o „babkách“ a jejich vlivu na lidské zdraví, jak J. Baier tvrdil v Českém rozhlase 6, je čirá lež. Česká mykologická společnost se proti tomuto tvrzení již ohradila a její vedení se pokusí vyvodit z této aféry další kroky. Česká vědecká společnost pro mykologii se zatím nevyjádřila.

* Termín „mykologická společnost“ se může vztahovat jak na Českou mykologickou společnost, tak na Českou vědeckou společnost pro mykologii – J. Baier je (zatím) členem obou z nich. Výrok je evidetně záměrně formulován tak, aby jeho autora nebylo možné žalovat pro pomluvu.

D/ Jiří Baier je médii prezentován jako „uznávaný mykolog“ - to je však tragický omyl. J. Baier je sice členem obou mykologických společností, které působí v ČR, v pravém slova smyslu však mykolog není – je to spíše „znalec hub“. Mykologie je vědecká disciplína a J. Baier nemá žádné odborné publikace v oboru: mezi skutečnými mykology je znám jen jako popularizátor houbaření a jako spoluautor houbových kuchařek a atlasů pro širokou veřejnost; před mnoha lety byl uznávaným fotografem. V posledních letech se na veřejnosti opakovaně dopouštěl více či méně kontroverzních tvrzení, jeho současná vyjádření v médiích lze však označit jako výplody choromyslného člověka.

Nejsem ani Dr. House ani MUDr. Chocholoušek, takže nebudu spekulovat, jaké narušení psychiky nebo jaká duševní choroba za těmito mediálními excesy J. Baiera stojí. Každopádně je však třeba jeho výroky považovat za nepodložené poplašné zprávy a média (včetně bulváru) by si měla uvědomit, že tento pán už dnes nemá s českou vědou – mykologií – prakticky nic společného...

Autor: Jan Borovička | pondělí 2.7.2012 8:08 | karma článku: 44.38 | přečteno: 50165x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 141 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 8.96 | Přečteno: 170 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.84 | Přečteno: 3169 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.23 | Přečteno: 994 | Diskuse

Petr Bajnar

O lidské (ne)inteligenci

Slovo inteligence vnímá většina lidí jako synonymum slova chytrost. Ve skutečnosti mezi pojmy chytrý a inteligentní člověk není rovnítko.

13.2.2019 v 16:52 | Karma článku: 21.13 | Přečteno: 567 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7303

Jsem biogeochemik a mykolog, pracuji v Ústavu jaderné fyziky a v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývám se environmentální biogeochemií kovů, rolí hub v geochemických cyklech prvků (geomykologie) a taxonomií a ekologií velkých hub. Jsem agnostik a antiklerikalista. Politická orientace: pravý střed. Mám rád přírodu, punkovou hudbu, víno, ženy a zpěv. Nemám rád kremlofilní báby, fundamentalisty a psychopaty všeho druhu, zejména náboženské a politické zprava i zleva.


Najdete na iDNES.cz