Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tulák po hvězdách

24. 12. 2012 7:07:07
Díváme se na noční nebe a hvězdy nad námi studeně září. Tisíce a tisíce vzdálených blikajících světélek, rozhozené jako krupice. Nejsou to však jen hvězdy, co můžeme vidět. Třeba Jitřenka neboli Večernice je ve skutečnosti planeta Venuše a spatřit můžeme třeba i její mužský protějšek Mars, po kterém se prohánějí vozítka Opportunity a Curiosity, jen jim zamávat...
Vánoční hvězda - pryšec nádherný neboli poinzécie.Vánoční hvězda - pryšec nádherný neboli poinzécie.hela.webgarden.cz

Ono je vůbec ošemetné mluvit o hvězdách! Možná máte jednu nad betlémem nebo na vrcholu vánočního stromečku? Ha, dostal jsem vás! Tato „hvězda“ vlastně symbolizuje kometu, což je takový kosmický sněhulák, prostě hrouda špinavého ledu, co čas od času rozzáří nebe svým chvostem a dole na Zemi způsobí rozruch: astronomové popularizují, veřejnost žasne a sekty páchají hromadné sebevraždy. Na druhou stranu je záhadou „hvězda na vrbě“, o které se skupinou Olympic zpívali Pavel Šváb a Bohumír Starka: dodnes se vedou spory, co to vlastně je. Raději si kupte vánoční hvězdu (pryšec nádherný neboli poinzécii), o tu se spory nevedou.

Jako autor písničky je na internetu a ve zpěvnících obvykle uváděna kapela Olympic, je to však složitější. Olympic ve skutečnosti pouze hraje (a nejspíš stojí za hudebním aranžmá), nicméně autorem hudby je Karel Mareš a text složil Jiří Štaidl, zesnulý bratr Ladislava Štaidla (který je často nesprávně uváděn jako autor textu). Zpívají Pavel Šváb a Bohumír Starka (na internetu často nesprávně "Straka"). Vždy jsem myslel, že druhý hlas je ženský a podle reakcí lidí pod tímto klipem na youtube jsem nebyl sám.

Možná jste viděli nějakou hvězdu v bulváru nebo v televizi? Tam jich je plno: tančí, vaří, zpívají, obnažují se; zlé jazyky tvrdí, že některé by udělaly cokoli! Často rychle vyhasnou, ale rodí se další a další, vznikají a mnohdy i existují „z ničeho“, což je nepochybně jedna z největších termodynamických záhad vesmíru.

A viděli jste někdy padat hvězdu? Tak to také nebyla hvězda, ale meteor: kosmické smetí, které při průletu atmosférou shoří. Ohnivá stopa, která na chvilku prosvítí nebe, u citlivějších příslušníků lidského druhu podněcuje romantické představy a umělce inspiruje k psaní různých nemravností, jakou je např. píseň Padaly hvězdy od Karla Plíhala. Pověrčivé povahy si zas „honem něco přejí“, obvykle marně. Škoda, že to nefunguje – meteory k nám často přilétají v celých rojích (v prosinci to jsou např. Geminidy) a splněných požadavků by tak mohlo být habaděj.

Pokud meteor přežije průlet atmosférou a dopadne na matičku Zemi, přestává být meteorem a stává se meteoritem. Meteority jsou kamenné nebo železné – kamenných sem dopadá nejvíc, ale častěji nacházíme ty železné, protože jsou nápadnější a lépe se hledají. Zřejmě nejstarší známý nález železného meteoritu pochází z 15. století z hradu Loket na Ohří. Přes 100 kg těžký železný balvan zamotal hlavu nejednomu alchymistovi a zavdal příčinu pověsti, podle které byl do tohoto kusu kovu zaklet zlý purkrabí Botho z Eulenburgu, jenž býval postrachem svých poddaných.

Ale rozeznat kamenný meteorit od obyčejné pozemské horniny, to už chce fištróna! Jednou jsme jako děti na dvorku na pražských Vinohradech nalezly podezřelý kámen, který jsme pod vlivem populárního seriálu o létajícím Čestmírovi považovaly za meteorit. Nejinteligentnější člen té dětské party (a jistě není náhodou, že právě on se později dal na vědeckou dráhu) navrhl pokus, jak původ kamene prokázat. Hypotézou bylo, že meteorit přece musí „padat nějak jinak“. A tak byl kámen vyhazován do vzduchu společně s bezpečně pozemskými materiály, mezi kterými nechyběl ani kus cihly, přičemž jsme všichni bedlivě sledovali jejich dráhu letu. Pokud si vzpomínám, výsledky nebyly průkazné, a kámen se nedochoval, takže už nikdy nezjistíme, co to vlastně bylo.

Ale není důvod zoufat. V obchodech, na mineralogických burzách a na internetu se dají meteority koupit za rozumnou cenu, kamenné i železné. Z meteoritického železa se také dělají elegantní šperky – od náušnic a prstenů až po hodinky. Za pár korun tak máte hvězdy na dosah ruky.

(Původní text vyšel v Lidových novinách 22. prosince 2012 v příloze Orientace pod stejným názvem jako sloupek ze série Vědecká lekce. Všem čtenářům přeji krásné prožití Vánoc a úspěšný rok 2013: v prvé řadě hodně zdraví a v druhé řadě hodně hub.)

Autor: Jan Borovička | pondělí 24.12.2012 7:07 | karma článku: 17.37 | přečteno: 1844x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 384 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 242 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 507 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7147

Jsem biogeochemik a mykolog, pracuji v Ústavu jaderné fyziky a v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývám se environmentální biogeochemií kovů, rolí hub v geochemických cyklech prvků (geomykologie) a taxonomií a ekologií velkých hub. Jsem agnostik a antiklerikalista. Politická orientace: pravý střed. Mám rád přírodu, punkovou hudbu, víno, ženy a zpěv. Nemám rád kremlofilní báby, fundamentalisty a psychopaty všeho druhu, zejména náboženské a politické zprava i zleva.




Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.